|
|
Říká se, že zdraví začíná na talíři, a v případě atopického ekzému to platí dvojnásob. Je s podivem, jak málo se kožní lékaři při pokusu o léčbu ekzému zabývají tím, co jejich pacienti jedí. Sama jsem se u kožních lékařů v Praze dozvídala jen vágní doporučení, abych se vyhýbala „obecně dráždivým potravinám“, ovšem bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení. Takže jak to s těmi „dráždivými potravinami“ je doopravdy? Je několik skupin potravin, kterým by se atopik měl vyhnout. Tou první jsou samozřejmě potraviny, na které mu byly prokázány alergie, nebo potraviny zkřížené s alergií na pyly a roztoče. Alergické reakce jsou zdrojem histaminu a tím zhoršují i projevy ekzému. Pokud žádné alergie nemáte, bude Váš jídelníček o poznání bohatší. |
Druhou skupinou jsou potraviny bohaté na histamin. Histamin je produktem bakteriálního zrání, takže sem patří všechny zrající a fermentované (kvašené) potraviny, tedy uzeniny, sýry, droždí, víno, pivo, černý čaj, kysané zelí, nakládaná zelenina, nakládané maso... Velké množství histaminu přirozeně obsahují také některé druhy zeleniny a ovoce, mořské plody, vnitřnosti, sušené ovoce a kakao. Zvláštní opatrnosti je třeba při konzumaci ryb. Rybí maso obsahuje velké množství látky zvané histidin, která se ihned po smrti ryby začne vlivem bakteriálních procesů měnit právě na histamin – jeho obsah v rybím mase roste geometrickou řadou. Tomuto procesu lze zabránit, pokud rybu těsně po ulovení zmrazíme při teplotě -20°C, kupujte proto pouze ryby opravdu čerstvé (tedy živé), nebo hlubokozmrazené z ověřeného zdroje.
A znovu histamin:
S histaminem souvisí i další skupina. Jsou to potraviny, které negativně ovlivňují metabolizaci histaminu v těle – tedy porušují rovnováhu histaminu a enzymu diaminoxidázy. Některé z těchto potravin diaminoxidázu přímo spotřebovávají – to jsou potraviny bohaté na jiné biogenní amíny, například maliny a papaya. Jiné potraviny značně omezují aktivitu diaminoxidázy a tím znemožňují následné odbourávání histaminu. Sem patří hlavně alkohol a káva. Aktivitu diaminoxidázy mohou blokovat také některé léky, z těch běžných je to zejména aspirin (kyselina acetylsalicylová).
Snad nejzákeřnější jsou takzvané histamino-liberátory. To jsou potraviny, které způsobují okamžité uvolnění nahromaděných zásob tělního histaminu z úložných buněk do krevního oběhu. Tohle dělají například jahody, citrusové plody, rajčata, krabi, ananas a kiwi.
To jsou tedy ony „obecně dráždivé potraviny“, kterým by se atopik skutečně měl raději vyhnout.
To ale zdaleka není všechno.
|
Každý člověk, který si cení svého zdraví, a obzvlášť citlivý člověk, jakým atopik bezesporu je, by se měl obloukem vyhnout všem umělým aditivům v potravinách. Umělá sladidla, umělá barviva, aromata a konzervační látky, a další chemické látky, které se hojně do potravinových produktů přidávají, mají na lidské zdraví vesměs negativní účinky. Zde platí důležitá zásada: Pozorně čtěte složení potravin na obalu. Pokud tam najdete něco, o čem nevíte, co to je, nejezte to. Pokud jsou tam uvedené složky, které někdo vyrobil v laboratoři, nejezte to. Pokud jsou tam složky, které někdo s láskou vypěstoval na zahradě nebo na poli, pak je to dobré jídlo pro vás. Obsah Vašeho nákupního košíku se pravděpodobně zásadně změní. A právě tato změna bude prvním krokem k Vašemu uzdravení. |
|
Poslední skupinou potravin, které bychom měli ze svého jídelníčku vynechat, jsou takzvané bílé jedy.
Za bílé jedy bývají označovány kravské mléko, cukr a pšeničná mouka. Tyto potraviny jsou pro člověka zcela nevhodné a jejich vynechání nebo výrazné omezování je základem snad každé formy zdravé stravy.
Není ovšem snadné se jich zbavit – všechny tři při dlouhodobém užívání způsobují závislost, ať už psychickou či fyzickou. Navíc nám chybí srovnání – konzumujeme mléko, cukr a pšenici již tak dlouho, že ani netušíme, o kolik lépe se můžeme cítit bez nich. Jsou takřka všude a život bez mléka, cukru a pšenice si už ani neumíme představit.
Inu je to možné a dnes už to není ani tak složité. Pšenici je možné nahradit jinými obilovinami, nejvíce se jí blíží špalda, ale nebojte se vyzkoušet také žito, ječmen, oves či bezlepkové mouky. Místo cukru si můžete osladit třtinovým, javorovým nebo rýžovým sirupem, medem, nebo stévií. Nenahrazujte cukr umělými sladidly, to je jako vyhánět čerta ďáblem, pro svůj vysoký obsah fruktózy není ve velkém množství vhodný ani agávový sirup. Místo mléka existuje několik rostlinných variant: rýžové, ovesné, kokosové, mandlové. Raději se vyhněte sóje. Čas od času je možné zařadit jogurt nebo sýr z kozího mléka, které je mnohem snáze stravitelné a mnohem přátelštější k lidskému organismu. Vždy čerstvé, přírodní a ideálně v biokvalitě.
Všechny tyto varianty jsou dnes již běžně dostupné i v supermarketech, nehledě na rozsáhlou síť prodejen se zdravou výživou. Často jsou dražší, než jejich nezdravé protějšky, ale pamatujte, že:
Vlastní zdraví je nejdůležitější investice, jakou můžete udělat. Vaše tělo si zaslouží to nejlepší, bude Vám pak dlouho a dobře sloužit.
Ze začátku může být změna náročná. Jsem tu, abych Vám pomohla. Naučit se jíst jinak chce trochu cviku, ale když už jednou víte, jak na to, je to snadné a nebudete s tím chtít přestat, protože to opravdu stojí to za to!
E-BOOK VÝŽIVA PŘI LÉČBĚ ATOPICKÉHO EKZÉMU
ANEB JAK SE PROJÍST KE ZDRAVÍ VE 4 PROMYŠLENÝCH KROCÍCH
|
|
|
- Podrobnosti
- Kategorie: Hlavní články
- Zveřejněno: 3. leden 2015
