Když se narodil náš syn Toník, splnil se mi sen. Konečně jsem měla své vytoužené miminko v náručí! Jenže když se u něj mezi třetím a šestým měsícem začal objevovat ekzém, splnila se i má nejhorší noční můra. Měla jsem pocit, že jsem jako matka naprosto selhala. Jak to? Vždyť jsem přece všechno udělala správně: pohodové těhotenství, krásný porod bez zásahů, nerušený bonding, žádná separace, koupali jsme ho až pátý den, kojím plně na požádání, jím superzdravě a dodržuji bezhistaminovou dietu, nedostal žádné očkování, nosí látkové pleny, nepoužíváme vlhčené ubrousky ani žádnou dětskou kosmetiku.

Číst dál...

Vždycky jsem chtěla mít děti. Když jsem se ale v dospívání potýkala s vážnými zdravotními potížemi, začala jsem si také lámat hlavu nad tím, jak to zařídit, aby mé děti byly zdravé. Aby nemusely trpět jako já. Zdálo se to jako naprosto nedosažitelný cíl. Můj chorobopis nebyl zrovna tenký: epilepsie, polyvalentní potravinová alergie, silná alergie na pyly, prach a roztoče, atopický ekzém, astma, autoimunitní zánět štítné žlázy. 

Číst dál...