Vždycky jsem chtěla mít děti. Když jsem se ale v dospívání potýkala s vážnými zdravotními potížemi, začala jsem si také lámat hlavu nad tím, jak to zařídit, aby mé děti byly zdravé. Aby nemusely trpět jako já. Zdálo se to jako naprosto nedosažitelný cíl. Můj chorobopis nebyl zrovna tenký: epilepsie, polyvalentní potravinová alergie, silná alergie na pyly, prach a roztoče, atopický ekzém, astma, autoimunitní zánět štítné žlázy. 

Nikomu na světě bych nepřála zažít to, co jsem v dospívání prožívala já, nejméně svým vlastním dětem. 

Jenže jak na to? Zprvu jsem věřila lékařské vědě a představovala jsem si, že mé případné budoucí těhotenství proběhne přísně pod taktovkou lékařů, kteří se postarají, aby bylo všechno v pořádku. Jenže pak přišly pochybnosti a rozčarování. Když lékaři nedokázali za tolik let pomoci k uzdravení mně, jak mohu věřit, že pomohou ke zdraví mým dětem? Jak by to vůbec mohli udělat? A postupně jsem se začala ptát jinak. Co rozhoduje o tom, zda se ekzém a alergická onemocnění u dítěte objeví či nikoliv? 

Co mohu já udělat pro to, abych pro své budoucí děti zvýšila šance na život bez alergií a ekzémů? 

To byla konečně ta správná otázka. Odpovědi jsem skládala dohromady z útržků a malých střípků, které jsem postupně propojovala do souvislostí naštěstí ještě dávno před tím, než jsem o několik let později již při plném zdraví opravdu otěhotněla. Informace, které jsem získala, začaly postupně měnit můj pohled nejen na optimální péči v těhotenství a při porodu, ale i na výchovu.

Základním předpokladem pro zdraví dítěte je vytvořit pro něj pozitivní limbický otisk, vychovávat ho v láskyplné a respektující rodině, a odhalit a léčit vlastní vnitřní příčiny atopického ekzému ještě před porodem.  V podstatě tím předejdeme tomu, aby si dítě vytvořilo své vnitřní příčiny ekzému, a tím pádem se pravděpodobnost, že se u něj vyvine ekzém nebo alergická onemocnění, značně sníží. V láskyplném a respektujícím prostředí se dítě naučí vyjadřovat a naplňovat své potřeby, naučí se přirozeně chápat a přijímat své emoce a řešit konflikty efektivně, čímž se minimalizuje negativní vliv stresu. A hlavně – neodnaučí se sebelásce. Každé dítě, i to nemocné, se totiž rodí s pocitem, že je naprosto správně.

Co konkrétně tedy můžeme udělat pro budoucí zdraví našich dětí, jsme-li sami atopici?  

• Připravovat se na rodičovství vědomě a ještě před početím své tělo důkladně vyživit a vyčistit. 
• V těhotenství a při kojení dodržovat bezhistaminovou dietu a důsledně se vyhýbat všem potravinám, na které matka je nebo dříve byla alergická. Vyhýbat se chemii v jídle i v péči o vlastní pokožku. Vyhýbat se bílým jedům (pšeničná mouka, cukr, kravské mléko).
• V těhotenství a při kojení pravidelně užívat laktobacily a pečovat o zdravý a vyvážený střevní mikrobiom.
• Prožít těhotenství s radostí, co nejvíce se vyhýbat stresu. Komunikovat s děťátkem v bříšku a přijímat a milovat je takové, jaké přichází, bez podmínek.
• Přirozený porod bez zásahů, bonding (nerušený okamžitý kontakt kůže na kůži). Dítě po porodu neumývat.
• Kojit co možná nejdéle, příkrmy zařadit co nejpozději, nejdříve po šestém, ideálně devátém měsíci, začínat přikrmovat hypoalergeními potravinami (rýže, cuketa, okurka). Vyhnout se umělému mléku a hotovým příkrmům.
• Co nejvíce oddálit očkování, první očkování zvážit ideálně až ve dvou letech dítěte, kdy se imunitní systém už stabilizuje. Pokud se v návaznosti na očkování ekzém objeví nebo zhorší, rozhodně v očkování nepokračovat.
• Nepoužívat v péči o miminko žádnou chemii – kosmetické přípravky, mýdla, šampony, vlhčené ubrousky... Používat přírodní prací prostředky a prádlo po vyprání dvakrát máchat.
• Nekoupat denně, do koupele přidávat několik kapek olivového oleje. Kůži pak už není nutné znovu mastit olejem po koupeli.
• Používat přednostně látkové nebo ekologické pleny. Oblečení a hračky vybírat přednostně z přírodních materiálů.
• Umožnit dítěti zdravý kontakt se špínou, nedržet je ve sterilní čistotě.
• Nenasazovat chemické léky při prvním náznaku nemoci, ale umožnit imunitnímu systému adekvátně reagovat, a tím pádem se správně vyvíjet. Teplotu srážet primárně homeopaticky, studenými obklady nebo sprchováním vlažnou vodou s postupným přechodem k chladnější. Antibiotika používat jen v případě krajní nouze.
• Co nejdříve děti zvyknout na pravidelné jedení zelených potravin a umožnit jim intuitivní dávkování. 
• Naplňovat potřeby dítěte citlivě a okamžitě, důvěřovat jeho pravdivosti a vlastní intuici. 
• Kultivovat svou vlastní spokojenost, radost ve vztahu k partnerovi a harmonii v celé rodině. Nedělat si doma dusno. 

Seznam není kompletní a nejspíš ani nikdy nebude. Faktorů, které ovlivňují vznik atopického ekzému u dětí, je mnoho, a některé dosud možná ani neznáme. Některé, jako třeba genetiku, ovlivnit nemůžeme. Ale genetika má ve skutečnosti jen velmi omezený vliv.  Můžeme pozitivně ovlivnit celou řadu faktorů, které ke vzniku ekzému velkou měrou přispívají, a dát tak našim dětem šanci na zdravý život bez ekzému a alergie. Pokud se pak u dítěte ekzém přeci jen objeví, obvykle se dá snadno zvládnout a nepřetrvává dlouho, protože jeho příčiny nejsou hluboké. Zdravý život je možný – i pro děti atopických rodičů.

 

 

Zajímají vás možnosti výživy při léčbě atopického ekzému? Uvažujete o změně jídelníčku, ale nevíte, jak na to? Všechny informace najdete přehledně na jednom místě v ebooku Výživa při léčbě atopického ekzému aneb Jak se projíst ke zdraví ve 4 promyšlených krocích. TO MĚ ZAJÍMÁ, CHCI VĚDĚT VÍC!

• < Předchozí