V dobách, kdy ekzém ještě pokrýval většinu mého těla, jsem se vždycky děsila léta. To sluníčko a teplíčko, na které se všichni kolem mě tak těšili, mi doslova nahánělo hrůzu. Vysoké teploty a tudíž zvýšené pocení v kombinaci s probíhající pylovou sezónou způsobovaly prakticky neustálé svědění, s krátkou úlevou v pozdních večerních hodinách.

Přesto platí, že sluneční svit je pro zdravou kůži důležitý. Jak se ale pohybovat s ekzémem na sluníčku, aby se maximalizoval užitek a minimalizovaly škody?

Ve skutečnosti nám sluneční svit může s ekzémem hodně pomoci – získáváme díky němu vitamin D, který je pro zdravou kůži velmi důležitý. Jeho nedostatek je jedním z důvodů, proč se nám kůže horší a vysušuje v zimních měsících. Nic se ale nemá přehánět. Přestože jsou mi známy vzácné případy, kdy se ekzém vyléčil po extrémním slunění, rozhodně to není praxe, kterou bych doporučovala. Obecně platí, že rozjetý ekzém (kůže zarudlá, citlivá nebo mokvající) na přímé slunce nepatří.

Největší ochranný faktor má tričko. Zapomeňte i na běžně dostupné opalovací krémy. Tu hromadu chemie na svou nemocnou kůži rozhodně nechcete. U rozšířeného ekzému to v praxi znamená nosit v létě lehké, tenké, vzdušné oblečení z přírodních materiálů a ve světlých barvách – a s dlouhým rukávem, je-li to potřeba. Dlouhé rukávy a nohavice vaši kůži také ochrání před kontaktem se vzdušnými pyly, které poletují ve zvýšené míře všude kolem a na kůži alergického atopika způsobují kopřivku. Kůži na nezakrytých částech těla (obličej, krk, ruce...) je možné chránit před kontaktem s pyly mastí s obsahem chromohexalu (Natriumcromoglicat 2%). Chromohexal je dostupný také jako oční kapky a nosní sprej.

Nejlepší slunění je ve stínu.

Rozhodně byste ale neměli chodit zakuklení celé léto! Atopickou kůži je potřeba chránit před přímým slunečním svitem, vitamin D se ale v kůži syntetizuje i při pobytu na denním světle ve stínu. Kůži tedy chraňte zejména v poledních hodinách, kdy sluníčko nejvíce pálí, a pohybujte se co nejvíce ve stínu. V ranních a večerních hodinách nebo při pobytu ve stínu či polostínu je naopak možné, ba dokonce vhodné, nemocnou kůži vystavit a něžně „slunit“. Snažte se tedy plánovat si v létě pobyt venku na brzké ranní či pozdní odpolední a večerní hodiny, a na nejteplejší část dne se raději schovejte do nějakého klimatizovaného nebo alespoň dobře větraného interiéru s možností uchýlit se v případě potřeby do studené sprchy.

Histamin se stará i o termoregulaci.

Základní funkcí histaminu je rozšiřování cév, kdykoliv je to v těle potřeba. Ve zdravě fungujícím těle se tedy histamin stará i o to, aby se tělo ochlazovalo, pokud je horko. Naše tělo tedy při vysokých okolních teplotách pravděpodobně vyplavuje histamin, aby dosáhlo svého ochlazení. Potíž je v tom, že my atopici neumíme množství histaminu v těle správně regulovat, a tak nám tento původně obranný mechanismus vlastně přilévá oleje do ohně. Na kůži se to projeví svěděním, zarudnutím, pocitem opuchlosti a vnitřního horka. Zde pomůže zchladit tělo jinak, tedy zvenku. Jako rychlá první pomoc se mi nejvíce osvědčila obyčejná studená sprcha. Dovolte si zůstat ve sprše déle a přecházet z vlažné vody na čím dál chladnější, dosáhnete tak dlouhodobého ochlazení a tělo nebude potřebovat vyplavovat své histaminové rezervy. Není-li k dispozici sprcha, stačí opláchnout studenou vodou v umývadle nebo použít studený obklad, v nouzi poslouží i mražený hrášek zabalený v bavlněné utěrce. Po namočení je obvykle nutné kůži promastit, je proto dobré vychladit si v ledničce i mastičku k promazávání. Mokvající a rudě pulzující ložiska zklidní studený obklad z maceškového odvaru – připravte si do zásoby a mějte jako první pomoc připravený v ledničce doma a pokud možno i v práci nebo kdekoliv, kde se v létě často pohybujete. Mou oblíbenou formou zchlazení jsou pak domácí zmrzlinové koktejly - rozmixujte tolerované mražené ovoce s vaším oblíbeným obilným nemlékem a oslaďte třeba javorovým sirupem. Výtečné nanuky čistě jen z ovoce vyrábí například Fruteama. 

Proti pocení jen přírodně a šetrně

Se zvýšenými okolními teplotami souvisí i zvýšené pocení. Většina deodorantů a antiperspirantů ale obsahuje škodlivé látky, které rozjetý ekzém jen ještě více dráždí a celkovému zdraví rozhodně neprospívají. Vadí i parfémy a vonné látky, a to nejen syntetické, ale i ty přírodní např. z éterických olejů. Na atopickou kůži nic z toho nepatří. Místo klasického deodorantu je možné použít obyčejný kamenec, pro běžnou každodenní zátěž jeho účinek bohatě postačí. Tyčinku zakoupíte např. v DM, vydrží vám prakticky nekonečně dlouho. Kamenec jednoduše navlhčíte a použijete jako kuličkový deodorant, podle potřeby klidně dvakrát nebo třikrát za den.

A jak to mám se sluníčkem dnes?

Posledních pár let se na léto opravdu těším, letos si ho se synem užíváme co to jde na hřišti nebo přírodním koupališti. Ani na zahojenou kůži se mi ale nechce patlat běžně dostupné a chemií přetékající opalovací a poopalovací krémy. Jenže jsem typ, který se snadno spálí (modré oči, blond vlasy), proto jsem hledala přírodní alternativy. Nakonec jsem si oblíbila opalovací olej od firmy Karel Hádek, který kombinuje přírodní oleje a silice a dosahuje ochranného faktoru 15. Stejný olej používám i na svého letos téměř dvouletého syna. Stále platí, že preferujeme pobyt venku, ale ve stínu, a na občasné přeběhnutí nám faktor 15 stačí. Jsme-li někde neplánovaně vystaveni sluníčku déle a já cítím v kůži napjetí, používám místo krému po opalování panenský kokosový olej.

Když se náhodou někde spálíme, přidávám do kokosáku mladý ječmen. Díky obsahu chlorofylu, vitamínů a enzymatické a antioxidační aktivitě pomáhá kůži rychle zregenerovat. Ani kokosový olej, ani opalovací olej od Karla Hádka (kvůli obsahu éterických olejů) však nedoporučuji používat na kůži s rozjetým ekzémem, nýbrž jen na kůži zdravou. 

Edit: Čím déle doma jíme ječmen a chlorellu, tím méně se v létě spalujeme. Vysoký podíl antioxidantů a chlorofylu funguje jako takový opalovací krém zevnitř. Příjemný bonus! :) 

• < Předchozí
• Další >